Počítačové hry, umělecké dílo a licencování
Call Of Duty, jakožto dlouholetou počítačovou střílečku, zajisté není fanouškům videoher a popkultury obecně potřeba představovat. Řada velmi podobných dílů s měnícími se válečnými kulisami, zástupy mrtvých „1-0; 0-1“ protivníků, hektolitry krve a několik velmi kontroverzních vývojářských rozhodnutí, např. v podobě mise na moskevském letišti, v rámci níž je vaším jediným cílem masakr neozbrojených civilistů.
Tématu zobrazování násilí v počítačových hrách[1] a případné (ne)potřeby právní regulace vč. reálných účinků této regulace po vzoru televizního vysílání se budeme věnovat jindy. Například v souvislosti s nedávným vydáním herního hitu Last Of Us 2, který jde v otázce explicitního násilí a jeho zobrazování zdaleka nejdále.
Pokud jste hráli prozatím poslední díl Call Of Duty s podtitulem Modern Warfare, nemohli jste si nevšimnout několikrát zobrazovaného modelu nám velmi dobře známého vozidla Škody Superb[2]. Licencovala Škodovka? Musela by?
Na jaře 2020 americký soud rozhodoval sledovaný spor týkající se licencování ikonických vozidel Humvee v této počítačové hře. Mimochodem, na Wiki se dočtete, že Arnold Schwarzenegger se jako velký fanoušek značky přimluvil za vznik civilní verze a vznikl tak Hummer H1[3].
Humvee v ofenzivě
Společnost AM General, výrobce vojenské techniky, se v roce 2017 rozhodla zažalovat společnost Activision, vlastníka Call Of Duty franšízy, a to za neoprávněné užívání modelů ikonického vozidla Humvee v těchto hrách.
Dle žalobce:
- byli hráči uvedeni v omyl, pokud mohli nabýt představu, že společnost AM General formou licencování na této hře spolupracuje či ji podporuje;
- si společnost Activision nezakoupila odpovídající licenci a tudíž nezaplatila.
A jako červená nit táhnoucí se mnoha obdobnými spory tvrdil žalobce i nyní, že díky značce Humvee ve hře tvůrci generují miliardové zisky, o které je potřeba se podělit.
Válečná obrana
Právní zástupci společnosti Activision odkazovali na první dodatek americké ústavy (Svoboda vyznání, tisku, projevu, právo lidu pokojně se shromažďovat a právo podávat státním orgánům žádosti o nápravu křivd) a jejich právo zobrazovat reálnou vojenskou techniku ve válečné hře.
Navíc, pokud jde o vozidlo Humvee, pak dle jejich argumentace:
- se vozidlo účastnilo třicet let válčení na straně USA;
- defakto si jej tak spolu-zaplatili američtí daňoví poplatníci;
- což z něj dělá součást americké historie;
a je tedy možno jej přiměřeně užívat, a to zdarma, bez nutnosti platit licenci.
Rozhodnutí soudu
Dle rozhodujícího soudce společnost Activision nezasáhla do práv společnosti AM General. Tento konkrétní výkon práva uspěl v tzv. Rogersově testu, i v tzv. Polaroid Factors.
Rogersův test?
V USA na konci osmdesátých let ve sporu Rogers v. Grimaldi, žalovala známá americká herečka, tanečnice a stepařka Ginger Rogers[4] Alberta Grimaldiho a společnost Metro-Goldwyn-Mayer za výrobu a distribuci filmu Federica Felliniho s názvem Ginger a Fred[5]. Film, který je v mnoha ohledech velmi kritický k tehdejšímu vyprázdněnému showbusinessu a jeho fungování a pojednává o dvou italských kabaretních umělcích, tanečnících, jejichž vrcholným číslem je imitace a napodobování tance slavného hereckého páru Freda Astera a Ginger Rogers. Ginger Rogers tvůrcům vytýkala, že film a jeho název vyvolává u běžného diváka mylnou představu, že je o ní a jejím životě, případně navozuje dojem, že se na filmu a jeho výrobě podílela či jej schválila. Její tehdejší žaloba byla zamítnuta a od té doby je v rámci rozhodovací praxe (v několika modifikacích) hojně využíván tzv. Rogersův dvoustupňový test řešící kolizi práva na ochranu jména, resp. značky, a práva na uměleckou svobodu projevu.
Podle tohoto testu platí, že pokud žalovaný prokáže, že:
- užitý předmět ochrany (jméno, ochranná známka atd.) má ve vztahu k hlavnímu dílu určitý nezpochybnitelný umělecký aspekt či relevanci, tzn. takovéto užití není samoúčelné a má nějaký umělecký smysl a
- takovýto předmět ochrany nebyl použit vysloveně zavádějícím či klamavým způsobem, tzn. klamavě nenavozuje existenci vztahu k držiteli práv k takovémuto označení,
pak právo na svobodu projevu a svobodného vyjadřování převažuje nad právem na ochranu takovéhoto označení.
Polaroid Factors?
Jedná se o několikastupňová vodítka pro určení, zda-li bude konkrétní užití chráněného názvu pro spotřebitele matoucí a zaměnitelné, či nikoli. Společnost AM General užívá ochranou známku Humvee za účelem výroby a prodeje vozidel armádě nebo zájemcům o vojenskou techniku. Společnost Activision pak značku Humvee používá za účelem vytvoření realistické simulace válečné videohry určené hráčům videoher. Tyto dva účely tedy nejsou v kolizi. Mimochodem, každý kdo sérii Call Of Duty hrál musí mít při vyslovení slova „realistická“ úsměv na tváři.
Hra jako umění
Soudce dále prohlásil, že videohra může být považována za umělecké dílo. Realismus v umění je dovolen, tudíž je dovolen i ve videohře. A Humvee je reálná, ikonická záležitost, která realističnost války dokresluje. Ano, tato videohra by stejně tak mohla vzniknout bez těchto vozidel. Pokud je však cílem autorů autentický a realistický zážitek hráčů, pak je takovéto užití akceptovatelné. Pokud je realismus uměleckým cílem nebo jedním z nich, pak existence skutečné vojenské techniky ve hře tento cíl jednoznačně podporuje. Podstatné je též to, že dané užití vozidel Humvee nebylo pouhým obchodováním s touto značkou. Call Of Duty není simulátorem jízdy ve vozidle Humvee.
Moderní verdikt
Takovéto rozhodnutí vč. úvah rozhodujícího soudce lze jedině ocenit. Je komplexní, je vnitřně promyšlené. Pojďme chránit to, co si ochranu skutečně zaslouží a zbytek podobných snah držitelů práv, nechť dopadá stejně, jako v případě sporu Activision vs. AM General. Cílem tvůrců zajisté nebylo bez dalšího zobchodovat značku Humvee, ikonická vozidla byla součástí snahy o vykreslení bojového konfliktu. Jako hráče mě vždycky ve hrách pobaví věci vypadající jako ze skutečného světa, které se ve hře liší pouze detaily. Jinak jmenují, mají jiná (podobná) loga apod. Všichni ale víme, že jsou to auta Porsche, že je to tým Manchesteru United.
Velmi zásadní tvrzení, že videohry mohou být umění a jejich tvorba může být uměleckým projevem, již také nelze příliš zpochybňovat. A díky bohu za to. Snad v žádném jiném uměleckém žánru není autorům poskytnuta taková míra svobody projevu, jako ve videohrách.
Nástrahy judikátů, aneb případ od případu
Nicméně stále platí, že každý jeden případ je a bude potřeba posuzovat individuálně. Což je pro svět autorského práva a neoprávněného užívání předmětů jeho ochrany zcela zásadní.
Měli bychom být v každém jednom případě schopni rozlišit, zda:
- jde o protiprávní a zavrženíhodnou „krádež“ cizí věci, byť v nehmotné podobě, nebo
- se jedná o přiměřené užití takovéhoto předmětu ochrany, které v daném případě dává smysl a není samoúčelné.
Závodní videohru z okruhu Formule 1 dnes neuděláte bez nákupu oficiální a určitě finančně velmi nákladné licence F1. Dodnes si určitě všichni pamatujeme na fiktivní fotbalové kluby a neexistující jména hráčů ve hře Pro Evolution Soccer.
Díky výše uvedenému soudnímu rozhodnutí třeba budeme v příštím GTA jezdit ve skutečném Lamborghini.
Máme rok 2020, nedojde-li ke změně, bude stále platit, že máme omezený počet písmen, barev, tvarů a slov a milióny zápisů autorství po celém světě. Všichni zapisují všechno, všichni chtějí chránit všechno, všichni chtějí vlastnit co nejvíce.
Mám za to, že:
- buďto dojde k zásadní koncepční revizi duševního vlastnictví a tomu odpovídající právní regulaci, nebo;
- lidstvo a jeho majetnické choutky malinko zvolní, nebo;
- půjde-li to tak dále, nebude za chvíli co nového vlastnit.
Samo zobrazení vozidla Humvee ve hře, která vydělala miliardy dolarů, přihrálo společnosti AM General bezesporu řady nových zákazníků. Předpokládám, že jim společnost Activision neposlala fakturu za marketing.
[1] https://www.theguardian.com/world/2012/apr/19/anders-breivik-call-of-duty
[2] https://www.igcd.net/vehicle.php?l=cz&id=202153
[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/HMMWV