Kdo je odpovědný za nevyžádané obchodní sdělení rozesílané e-mailem? Objednatel kampaně? Společnost zajišťující jeho rozeslání? Oba? A jak (ne)pracovat s judikaturou?
Reklama na automobily, kreativita, ale i puritánské vnímání, kverulanti či efekt Barbry Streisand. O tom všem jsme si tu už psali. A aktuální kauza okolo reklamy na nové Audi RS 4 Avnat pouze dokazuje, že to nejsou prázdná témata. Reklama se dělá primárně pro lidi. Ale co když ti jsou v dnešní době naučeni šťourat do všeho a za vším vidět problém?
Podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky se za volební kampaň považuje také sdělení v neprospěch. A činí-li jej subjekt odlišný od kandidující politické strany, hnutí či koalice nebo odlišný od kandidáta, musí jít o tzv. registrovanou třetí osobu. Povinná registrace u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se však příliš nezamlouvá Nejvyššímu správnímu soudu. A proto povolal na pomoc Ústavní soud.
Reklama na automobily a jiné produkty z této oblasti, byť není přímo upravena zákonem o regulaci reklamy, má také svá pravidla. Ponechme stranou ty od marketingových agentur, jak se má automobil propagovat, aby to fungovalo z hlediska spotřeby. Existují i ta, která mají právní základ. Která spotřebitele a jeho právo na řádné informace chrání. A často svou roli hraje samoregulace.
Doplněk stravy, vlastně jen speciálně pojmenovaná potravina. S nadsázkou. Protože pro někoho může některý z bohaté škály doplňků stravy být až zázrakem v tabletě. A pro někoho zárukou hezkých chvilek. Cestou k dobře strávenému času. Prostředkem sbližování a utváření mezilidských vztahů. Podle někoho může z muže dělat Muže.
De facto první odpovědi na otázku, zda je vedle poskytovatele obsahu (zjednodušeně řečeno osoby, která reklamní obsah na internetu zpřístupnila – provozovatel zpravodajského serveru, bloger, youtuber, autor příspěvků na sociálních sítích apod.) šiřitelem internetové reklamy také poskytovatel služby elektronických komunikací typu hosting (poskytovatel volného prostoru).
Hledání nadsázky v případě některých komerčních sdělení může být pro určité osoby stále složitější. Reklama, její praktiky i reklamní prvky se neustále posouvají a vyvíjejí. A jak pravil ESLP ve věci Handyside, morálka a její vnímání by měly přirozeně také. Ale co když tomu tak není? Co když někdo lpí na tradičním vnímání slušnosti a rigidním výkladu toho, co má ve veřejném prostoru působit a co nikoli? Takové jedince, případně skupiny stejného smýšlení, mohou některé reklamy opravdu zaskočit. Či dokonce urážet. A co na to Jan Karafiát?
V televizním vysílání existují určitá pravidla pro obchodní sdělení a jejich působení na děti a mladistvé. Pro všechny typy obchodních sdělení, tedy pro reklamu v tom nejobecnějším slova smyslu. Pro komerční působení na dětského a mladistvého diváka prostřednictvím reklamních spotů, teleshoppingu, identifikace sponzora či prostřednictvím umístění produktu.
Jako bychom zažívali nějaký ten boom. Poslední dobou je to vidět skoro všude. Jak je to tedy s tím prodejem konopí? Co jsou to ty CBD produkty? A co sušené květy? A co vlastně taková reklama? Je to legální? Nebo je to vše zastřené nějakým kouřem?
Zlí jazykové a tradiční kritici politických stran a hnutí by dost možná nesouhlasili, ale pravdou je, že politické subjekty (v ideálním světě) nesledují primárně podnikatelské cíle. Politická reklama tak ne zcela odpovídá zákonné úpravě, podle níž je reklamou jakákoli veřejná prezentace mající za cíl podporu podnikatelské činnosti.
Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby na webu Mediální právo.cz. Užíváním webu souhlasíte s jeho Podmínkami.
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.