Kauza Jaromíra Soukupa a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

JUDr.dla
1. 10. 2020
moderator

Nejvyšší správní soud zamítnul kasační stížnost RRTV a potvrdil tak rozsudek Městského soudu v Praze, podle kterého neposkytnutí prostoru pro vyjádření dotčené strany neznamená automaticky neobjektivní či nevyvážené televizní vysílání; rozhodnutí, ve kterém regulátor nezkoumá pravdivost odvysílaných informací, jejich výběr či kontext, je hodno zrušení.

Zrušená pokuta

RRTV uložila provozovateli Barrandov Televizní studio a.s. pokutu za odvysílání politicko-publicistického pořadu Kauzy Jaromíra Soukupa, ve kterém byl podle ní prezentován (cit.) „pouze jeden vyhraněný pohled na problematiku působení nadnárodních společností v České republice a na státní investiční a dotační politiku. Pořad představoval jasný, předem stanovený postoj a nabídl pouze jednostranné interpretace zveřejněných informací, které se týkaly závažných politických otázek souvisejících s distribucí veřejných prostředků.“[1]

Městský soud v Praze s těmito závěry nesouhlasil a rozsudkem[2] rozhodnutí zrušil. RRTV podle něj pochybila v posouzení věci i v odůvodnění výše uložené pokuty.

Nejvyšší správní soud

Ani kasační stížnost regulátorovi nepomohla. NSS vyřešil věc v již veřejně dostupném rozsudku ze dne 30. 9. 2020, č.j. 10 As 100/2020-35, ve kterém (cit.) „zkritizoval práci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.“[3]

Soud mimo jiné konstatoval, že:

  1. výrok rozhodnutí je neurčitý a nedostatečný

Podle NSS nebylo ve výroku dostatečně specifikováno jednání, kterého se měl provozovatel vysílání dopustit, respektive v něm byly prezentovány pouze obecné teze, aniž by byly alespoň zčásti konkretizovány.

Ačkoli bylo odůvodnění rozhodnutí RRTV postaveno zejména na výtce, že vysílaný pořad neposkytl možnost vyjádření dotčeným osobám a neuváděl zdroje, ze kterých moderátor data čerpal, ve výroku bylo pouze toliko, že pořad byl jednostranný a vyhraněný.

  1. v (nesrozumitelném) odůvodnění rozhodnutí byly uvedeny skutečnosti, u nichž není zřejmé, jak souvisí s vytýkaným stavem

RRTV zmínila 13 podle ní sporných výroků moderátora. Podle NSS však řada z nich (cit.) „má jen mlhavý vztah k důvodům, pro který byla žalobkyně potrestána,“ a soud tak nerozumí tomu, jak uvedené souvisí s podstatou přestupku.

Podle NSS by tak výklad odůvodnění vyžadoval až příliš kreativní přístup, což je však nezákonným postupem.

  1.  pořad byl nízkorozpočtovou (politickou) publicistikou

Musí být tedy zohledněno také to, že (cit.) „divák ví, že sleduje nejenom sumu faktů, ale též jejich autorské hodnocení. Proto by si měl divák publicistiky ideálně uvědomit, že nesleduje žádnou zjevenou pravdu, ale subjektivní a osobité stanovisko, s nímž se může, ale nemusí ztotožnit.“

Důraz na důsledné dodržování objektivity a vyváženosti vysílání je totiž u publicistiky významně nižší, než je tomu u zpravodajství. RRTV se proto (cit.) „neměla omezit pouze na posouzení, zda v pořadu dostaly prostor k vyjádření osoby, o nichž moderátor referoval, nebo zda uvedl zdroje, ze kterých čerpal informace.“

Dotčená osoba by v zásadě prostor pro vyjádření dostat měla, ale nesmí to být považováno za bezkontextový požadavek. Jde o individuální posouzení, zda při zohlednění ostatních okolností a sdělovaného obsahu skutečně dochází k nevyváženému informování. A to platí i v tomto případě, nízkorozpočtového pořadu, ve kterém vystupuje pouze moderátor. Zákon o vysílání[4] rozhodně pak nemůže být vykládán tak, aby podobný typ pořadů zcela vyloučil.

  1. transparentnost nevyžaduje vždy přesné uvádění zdroje

Transparentnost je také jedním ze základů objektivního informování, nicméně u snadno dohledatelných informací, které si i běžný divák může snadno například vygooglit (pozn.: ano, NSS už operuje i s těmito pojmy), by bylo ze strany žurnalisty nadbytečné uvádět přesný zdroj. Ve vysílaném pořadu by to znamenalo pouze zahlcení prostoru zbytečnými odkazy a kontraproduktivní znepřehlednění tématu.   

  1. měla být zohledněna též pravdivost a snaha provozovatele ji předem ověřit (a následně prokázat)

Podle NSS je rozhodující profesionalita novinářů, respektive provozovatelů vysílání:

„Povinnosti poskytovat objektivní informace provozovatel dostojí, pokud sdělovanou informaci rozumně ověří z hodnověrných zdrojů. Třebaže se nakonec ukáže, že informace přes tuto verifikaci pravdivá není, nelze dovodit porušení zásady objektivity vysílání.“

Pokud RRTV ignoruje provozovatelem prokazovanou pravdivost informací v pořadu, je to v rozporu s komplexním posuzováním objektivity a vyváženosti informací.

„Nelze jistě spravedlivě požadovat po Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, aby ověřovala každou spornou informaci, která v pořadu zazněla. Lze ale požadovat, aby Rada vzala do úvahy správnost informací přinejmenším tam, kde jde o údaje všeobecně známé nebo snadno dohledatelné, nota bene v situaci, kdy sama televize jejich pravdivost v řízení před Radou prokazovala. Rada tedy opravdu pochybila, neboť se přesností (pravdivostí) prezentovaných informací za těchto specifických podmínek odmítla zabývat.“[5]

Závěrem

NSS tedy uzavřel s tím, že moderátor pořadu nebyl zcela jednostranný. Naopak, v některých pasážích pořadu informoval o tématu obecně, či dokonce za uvádění pozitiv činnosti dotčených osob, které by si zároveň neměly plést veřejnoprávní regulaci objektivity a vyváženosti televizního vysílání se soukromoprávní ochranou před zásahem do osobnostní sféry či do dobré pověsti.


[1] rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 13. 8. 2019, č.j. RRTV/10634/2019-rud. In: RRTV.cz [online; cit. 1. 10. 2020]. Dostupné z: https://www.rrtv.cz/files/Pokuty/386c0307-add0-4b03-8cc3-92774f2c853f.pdf

[2] rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 2. 2020, č.j. 17 A 4/2019-42

[3] srov. NSS při soudním přezkumu pokuty za pořad Kauzy Jaromíra Soukupa zkritizoval práci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. In: nssoud.cz [online]. 30. 9. 2020 [cit. 1. 10. 2020]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/NSS-pri-soudnim-prezkumu-pokuty-za-porad-Kauzy-Jaromira-Soukupa-zkritizoval-praci-Rady-pro-rozhlasove-a-televizni-vysilani/art/32811?tre_id=205

[4] zejména § 31 odst. 2 a 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[5] soudce Zdeněk Kühn in NSS při soudním přezkumu pokuty za pořad Kauzy Jaromíra Soukupa zkritizoval práci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. In: nssoud.cz [online]. 30. 9. 2020 [cit. 1. 10. 2020]. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/NSS-pri-soudnim-prezkumu-pokuty-za-porad-Kauzy-Jaromira-Soukupa-zkritizoval-praci-Rady-pro-rozhlasove-a-televizni-vysilani/art/32811?tre_id=205

crossmenu

Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby na webu Mediální právo.cz. Užíváním webu souhlasíte s jeho Podmínkami.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít