Novináři, zejména pak ti investigativní, jsou pro Evropský soud pro lidská práva (ESLP) významnou částí společnosti, hlídacími psy demokracie, jejichž úlohou je šíření informací o záležitostech veřejného zájmu. Přímo a otevřeně. A jako takových se jich ESLP často zastává, s odkazem na tzv. porušení Článku 10. Jsou však i případy, kdy ESLP takovéto porušení neshledá a nepřímo tak novinářům vymezí limity, nebo v tomto případě (Amaghlobeli a ostatní proti Gruzii) spíše hranice.
Nejvyšší soud (NS) rozhodoval o dovolání ve věci požadované omluvy za tvrzený zásah do osobnostních práv českého kardinála a jeho právníka (věřícího), a to uvedením divadelních her, ve kterých údajně docházelo k nevhodnému zobrazení Ježíše Krista či papeže Jana Pavla II. Soud tvrzením a nárokům dovolatelů (původně žalobců) nevyhověl a nepřímo vyslovil, že ani kardinál není vševidoucí a vševědoucí.
Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil pokutu pro provozovatele televizního vysílání uloženou Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) za odvysílání reportáže z budovy soudu, respektive za v rozporu se zákonem zveřejněné informace o zdravotním stavu svědka (a poškozeného) v trestním řízení a další citlivé a jiné osobní údaje o této osobě.
Nedávný rozsudek ve věci dnes již nevydávaného periodika a bulvárního článku o ženě bývalého prezidenta nabízí zajímavý pohled na případné peněžité (relutární) zadostiučinění a na jeho satisfakční i preventivní funkci. Mimo jiné se pokusil krotit přehnaná očekávání veřejných osob, které chtějí podávat žaloby na astronomické milionové částky.
Delší dobu, už od dob zákona o loteriích a jiných podobných hrách, byl zastáván názor, podle kterého je požadavek na přihlašovací SMS zprávu v ceně převyšující cenu podle běžného tarifu u operátora považován za požadavek vkladu, který v kombinaci s výherním mechanismem založeném na prvku náhody dělá ze soutěže loterii (hazard). A tu přeci není možné provozovat bez speciálního povolení. Nejvyšší správní soud přišel však nedávno s vlastním výkladem.
Jak známo, ministerstvo financí, respektive celá Česká republika, se již dříve omluvilo za dehonestující výrok o „vyhazovu pro neschopnost“ pronesený prezidentem republiky v pořadu s názvem Týden s prezidentem. Tím to ale neskončilo. Ústavní soud se ministerstva zastal a dospěl k závěru, že za svoji dávnou minulost a výroky o ní by se měl (umět) omluvit každý sám. Byť je třeba prezidentem.
Přehled nejdůležitějších subjektů v autorském zákoně. Které to jsou, jaké jsou jejich role a vzájemné vztahy?
aneb Velká čtyřka: autor, uživatel, kolektivní správce a ministerstvo kultury
Pavel Novotný, starosta Řeporyjí a člen ODS nespáchal trestný čin, když na Twitteru vyjádřil své přání, aby Zdeněk Ondráček, člen KSČM, za svou cestu na Ukrajinu, visel. Jak soud prvého stupně (Obvodní soud pro Prahu 5), tak soud odvolací (Městský soud v Praze) dospěly shodně ke stejnému závěru. Jednání Pavla Novotného není trestným činem.
V čem je ten rozdíl? Kde je ta hranice mezi základním povolením od ministerstva podmíněnou hazardní hrou a spotřebitelskou soutěží? Je to výhra? Peněžní či nepeněžitá? Je to její cena? Nebo je to v něčem jiném? Ukázat si to lze na aktuálním příkladu. V čem je zakopaný pes? A kde je zakopané auto?
Nejvyšší správní soud zamítnul kasační stížnost RRTV a potvrdil tak rozsudek Městského soudu v Praze, podle kterého neposkytnutí prostoru pro vyjádření dotčené strany neznamená automaticky neobjektivní či nevyvážené televizní vysílání; rozhodnutí, ve kterém regulátor nezkoumá pravdivost odvysílaných informací, jejich výběr či kontext, je hodno zrušení.
Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby na webu Mediální právo.cz. Užíváním webu souhlasíte s jeho Podmínkami.
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.