Svědectví před trestním soudem není zveřejňování údajů o své osobě

JUDr.dla
13. 5. 2021
TV_news

Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil pokutu pro provozovatele televizního vysílání uloženou Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) za odvysílání reportáže z budovy soudu, respektive za v rozporu se zákonem zveřejněné informace o zdravotním stavu svědka (a poškozeného) v trestním řízení a další citlivé a jiné osobní údaje o této osobě.

Reportáž vs. ÚOOÚ

Provozovatel televizního vysílání FTV Prima, spol. s r.o. odvysílal v roce 2018 reportáž, ve které mimo jiné zaznělo:

„…Jednoho z těchto partnerů prý jen shodou okolností nenakazil, druhého ale údajně ano a v současnosti už trpí nemocí AIDS. S. (obviněný; poznámka soudu) ale důrazně popírá, že by s tímto mužem měl někdy pohlavní styk. A částečně za pravdu dnes dal S. i znalec z oboru psychologie. Korunního svědka, který se mimochodem nedávno přejmenoval na J. D., označil za nevěrohodného. Lidově řečeno nevypovídal pravdu o tom, co se stalo. Mimochodem dokládá to i jeho trestní rejstřík, kdy byl celkem čtrnáctkrát trestaný pro majetkovou trestnou činnost.“[1] (důraz přidán)

To se ovšem nelíbilo ÚOOÚ, který věc vyhodnotil jako zveřejnění citlivých údajů (o zdravotním stavu a předchozím odsouzení) spolu se zveřejněním jména subjektu údajů (společně s informací, že se jedná o nové jméno), to vše bez souhlasu této osoby. 

Uložená pokuta přes rozklad a Městský soud v Praze[2] dospěla následně až k NSS.

Zpracování bez souhlasu

NSS souhlasil, že v tomto případě došlo k porušení zákazu zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů.[3] A to dokonce údajů citlivých, neboť se jednalo o údaje o zdravotním stavu a o odsouzení za trestný čin.

„Zpracování citlivých údajů upravoval podle právní úpravy rozhodné pro projednávanou věc § 9 zákona o ochraně osobních údajů. Ten obsahuje výčet právních titulů, které správci umožňují tyto údaje zpracovávat (tj. i zveřejnit). Základním pravidlem dle tohoto ustanovení je existence výslovného souhlasu subjektu údajů – fyzické osoby, k níž se údaje vztahují... Pakliže správce výslovným souhlasem subjektu údajů nedisponuje, i přesto může citlivé údaje zpracovávat, je-li naplněna některá z hypotéz § 9 písm. b) až i) zákona o ochraně osobních údajů.“[4] (důraz přidán)

Podle názoru soudu však v tomto případě nešlo ani o případ zpracování citlivých údajů, které subjekt údajů sám zveřejnil,[5]neboť podání svědecké výpovědi v trestním řízení je plněním povinnosti a nikoli dobrovolným zveřejňováním (citlivých) údajů ze strany svědka.

Provozovatel pochybil

Ani v rámci reportáže tak nebyl provozovatel vysílání oprávněn výše uvedené (citlivé) údaje o svědkovi zveřejnit.

„V daném případě důvod (titul), který by stěžovatelce zveřejnění citlivých údajů o konkrétní osobě umožňoval (předchozí zveřejnění) dán nebyl.“[6]

Pozn.:
Případ nebyl nikterak posuzován ve vztahu k tzv. zpravodajské licenci,[7] neboť tu provozovatel vysílání uplatnil až jako nepřípustné právní novum.


[1] Rozsudek NSS ze dne 26. 3. 2021, čj. 5 As 101/2020-29

[2] Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2020, čj. 14 A 181/2018-36

[3] Srov. § 45 odst. 1 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (účinný v době řešené věci)

[4] Rozsudek NSS ze dne 26. 3. 2021, čj. 5 As 101/2020-29

[5] Srov. § 9 písm. g) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (účinný v době řešené věci)

[6] Rozsudek NSS ze dne 26. 3. 2021, čj. 5 As 101/2020-29

[7] Srov. § 89 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

crossmenu

Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby na webu Mediální právo.cz. Užíváním webu souhlasíte s jeho Podmínkami.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít