Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil pokutu pro provozovatele televizního vysílání uloženou Úřadem pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) za odvysílání reportáže z budovy soudu, respektive za v rozporu se zákonem zveřejněné informace o zdravotním stavu svědka (a poškozeného) v trestním řízení a další citlivé a jiné osobní údaje o této osobě.
Nedávný rozsudek ve věci dnes již nevydávaného periodika a bulvárního článku o ženě bývalého prezidenta nabízí zajímavý pohled na případné peněžité (relutární) zadostiučinění a na jeho satisfakční i preventivní funkci. Mimo jiné se pokusil krotit přehnaná očekávání veřejných osob, které chtějí podávat žaloby na astronomické milionové částky.
Reklama formou letáčku šířeného do více než dvě stě tisíc poštovních schránek v Brně, Přerově a Olomouci, byť propagující služby zastavárny, by sama o sobě problematickou nebyla. Asi by nikomu ani moc nevadila. Pravděpodobně by byla nejčastěji po zmačkání vyhozena do koše. Možná hned vedle poštovních schránek. To by ale nesměla zobrazovat téměř nahou ženu.
Podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky se za volební kampaň považuje také sdělení v neprospěch kandidátů. A činí-li jej subjekt odlišný od kandidující politické strany, hnutí či koalice nebo odlišný od kandidáta, musí jít o tzv. registrovanou třetí osobu. No jo, ale kdo je to vlastně ten kandidát? Jak si to vykládat? A co na to svoboda projevu? Co na to Nejvyšší správní soud?
Kdo je odpovědný za nevyžádané obchodní sdělení rozesílané e-mailem? Objednatel kampaně? Společnost zajišťující jeho rozeslání? Oba? A jak (ne)pracovat s judikaturou?
Podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky se za volební kampaň považuje také sdělení v neprospěch. A činí-li jej subjekt odlišný od kandidující politické strany, hnutí či koalice nebo odlišný od kandidáta, musí jít o tzv. registrovanou třetí osobu. Povinná registrace u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se však příliš nezamlouvá Nejvyššímu správnímu soudu. A proto povolal na pomoc Ústavní soud.
Smí vývojáři v počítačové hře užívat objekty skutečného světa, aniž by museli hradit licenční poplatky? Jak kdo, jak kde a jak kdy.
Aneb Humvee v defensivě.
Jestliže platí pravidlo, že „všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si však rovnější,“ může to být orwellovsky nešťastné, ale zároveň to znamená, že i ta extra zmíněná skupina má mezi svými členy určité rovnítko jako mezi rovnoprávnými subjekty. A Nejvyšší soud k tomu dodává, že v demokratické společnosti musí naopak platit, že „rovnější“ neznamená privilegovaný, ale naopak podrobený vyšším nárokům.
Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby na webu Mediální právo.cz. Užíváním webu souhlasíte s jeho Podmínkami.
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.
