Podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky se za volební kampaň považuje také sdělení v neprospěch kandidátů. A činí-li jej subjekt odlišný od kandidující politické strany, hnutí či koalice nebo odlišný od kandidáta, musí jít o tzv. registrovanou třetí osobu.[1] No jo, ale kdo je to vlastně ten kandidát? Jak si to vykládat? Co na to svoboda projevu? A co na to Nejvyšší správní soud?

Vidíte žlutě

Nejvyšší správní soud nedávno rozhodoval ve věci přezkumu dřívějších rozhodnutí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) a Krajského soudu v Brně[2], a to ve vtahu k inzerci „Vidíte žlutě“ šířené

• v (regionálním) periodickém tisku (inzeráty a bannery plus příloha formou volebních novin Žlutá republika),
• na internetu,
• na plakátovacích plochách (billboardy plus plakáty „Andreji, pusť nás domů“) a
• v rozhlasovém vysílání (spoty „Smrdí vám řepka?“).

Inzerce podle ÚDHPSH naplňovala znaky volební kampaně, a to formou sdělení v neprospěch Ing. Andreje Babiše, kandidáta politického hnutí ANO 2011. Zadavatel inzerce tak porušil zákon, neboť tak činil, aniž by se registroval jako tzv. registrovaná třetí adresa.

Sporným se tak stalo řešení otázky, zda v době zadání inzerce (květen a červen 2016) byl Ing. Andrej Babiš skutečně kandidátem, neboť politické hnutí ANO 2011 podalo kandidátní listinu až později.

Krajský soud v Brně

Podle krajského soudu se jednalo o negativní sdělení namířené proti kandidátovi, neboť

• nelze hovořit o formálním chápání pojmu kandidát (neznamená to pouze registrovaný kandidát);
• Ing. Andreje Babiše bylo nutno pokládat za kandidáta již před registrací kandidátní istiny;
• z pohledu běžného občana (příjemce inzerce) nebylo pochyb o tom, že daná osoba ve volbách kandidátem bude.

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud v této věci neřešil, nakolik je vůbec ústavní vyžadovat registraci třetích osob, neboť to spornou otázkou nebylo. A ve věci pojetí kandidáta (voleb do Parlamentu) vyjádřil s ÚDHPSH a krajským soudem nesouhlas.

Jelikož jde o oblast omezení svobody (politického) projevu, musí se uplatnit

• restriktivní výklad a
• zásada in favorem libertatis (výklad ve prospěch nejmenšího omezení projevu).

Zadavatele inzerce nelze trestat (a požadovat po něm registraci) za to, že měl předpokládat, že Ing. Andrej Babiš bude kandidovat, respektive že politické hnutí podá kandidátní listinu v určité podobě.

Takový předpoklad by se ani, cit.: „naplnit nemusel (a stěžovatel uvedl celou řadu možných situací, které by k tomu vedly, počínaje administrativním pochybením při podávání kandidátní listiny a konče rozhodnutím ponechat Ing. Andreje Babiše například jen jako „mediální tvář“ politického hnutí). Bylo tedy nepřiměřeným zásahem do stěžovatelovy svobody projevu, pokud byl trestán za politický projev učiněný bez předchozí registrace v době, kdy Ing. Andrej Babiš ještě kandidátem nebyl a nebylo jisté, zda jím bude a od kterého okamžiku.“[3]

Není tedy volební kampaní, respektive důvodem pro registraci tzv. registrované třetí osoby, pokud osoba zveřejňuje sdělení v neprospěch osoby, která formálně kandidátem není, neboť není uvedena na kandidátní listině či na přihlášce k registraci.

Ostatně to samy kandidující subjekty mají vliv na to, kdy kandidátku podají.

[1] srov. § 16 odst. 1 a 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky

[2] rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2019, č.j. 33 A 5/2018-42

[3] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2020, č.j. Ars 6/2019-33 (srov. http://www.nssoud.cz/Volebni-senat-NSS-rozhodl-ve-dvou-vecech-politickych-stran/art/32800?tre_id=205)