Mimořádně vysoká peněžitá náhrada za zásah do cti

JUDr.dla
6. 5. 2021
odmena_nahrada

Nedávný rozsudek ve věci dnes již nevydávaného periodika a bulvárního článku o ženě bývalého prezidenta nabízí zajímavý pohled na případné peněžité (relutární) zadostiučinění a na jeho satisfakční i preventivní funkci. Mimo jiné se pokusil krotit přehnaná očekávání veřejných osob, které chtějí podávat žaloby na astronomické milionové částky.

Manželka prezidenta: chráněná osoba

Soud mimo jiné přiznal významné společenské postavení tzv. první dámy, když souhlasil se závěry, že bulvarizace takovéto osoby je zásahem do cti natolik závažným, že si zasluhuje finanční zadostiučinění v mimořádné výši:

„Na manželku hlavy státu jsou pak kladeny veřejností vyšší morální nároky, je více sledována a hodnocena, a dopustí-li se obecně nepřijatelného jednání, má to pro ni vážnější důsledky než pro ženu, která nezastává tak výjimečné společenské postavení.“[1] (důraz přidán)

Za pozornost jistě stojí i to, že soud se nezabýval úvahou pouze o první dámě jako o společenské roli, ale i o dané konkrétní dámě, o jejím životě a o jejím manželovi, prezidentovi republiky:

„…v daném případě dále zvyšováno nejen tím, že žalobkyně je populární česká herečka, ale zejména tím, že byla manželkou V. H. a difamující nepravdivá informace souvisela s jeho úmrtím. Tím více bylo pravděpodobné, že veřejnost žalobkyni za shora popsané jednání odsoudí… Právě proto, že působení žalobkyně na pozici první dámy nebylo zpočátku jednoduché, že žalobkyně musela svým jednáním a vystupováním veřejnost roky přesvědčovat, že je skutečně milující manželkou a důstojnou první dámou, jsou smyšlená tvrzení o jejím mileneckém poměru na sklonku manželova života tím spíše způsobilá těžce zasáhnout její pověst a zprostředkovaně i zpochybnit její morální kredit při jejích charitativních aktivitách.“[2]

Milionová čest?

Soud však také zdůraznil, že i mimořádná výše zadostiučinění ve věci utrhání na cti, pomluv či urážek musí mít své limity, respektive, že ji nelze stanovovat jako nespravedlivost ve vztahu k ostatním případům, kdy dochází ke zmírnění zásahů způsobených například úmrtím či těžkým zdravotním poškozením blízké osoby.

S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14 (N 221/79 SbNU 545), soud tedy uzavřel, že:

„Pro člověka, který ztratil člena rodiny v důsledku protiprávního jednání škůdce, by nebylo žádným způsobem odůvodnitelné, že jeho ztráta bude odčiněna náhradou pohybující se v rozmezí pěti set tisíc až milionu korun, jen výjimečně více, zatímco náhrada za utrhání na cti, byť závažná, by vedla k přiznání finančního zadostiučinění ve výši několika milionů. Obdobně nepřiměřeně by vyznělo srovnání takového zadostiučinění s částkou 500 000 Kč, která byla jako náhrada nemajetkové újmy přiznána v adhezním řízení přímé oběti zvlášť závažného zločinu znásilnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2013, sp. zn. 8 Tdo 46/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestněprávní, pod č. 14/2014). Přitom je třeba si uvědomit, že ve všech těchto případech jde o zásah do typově obdobných a hierarchicky srovnatelných osobnostních práv – práva na čest, důstojnost, vážnost, soukromí a rodinný život, byť se liší způsob a provedení zásahu i povaha následku.“[3] (důraz přidán)


[1] Rozsudek NS ze dne 16. 12. 2020, čj. 25 Cdo 1004/2020-356

[2] idem

[3] idem

crossmenu

Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby na webu Mediální právo.cz. Užíváním webu souhlasíte s jeho Podmínkami.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít