Delší dobu, už od dob zákona o loteriích a jiných podobných hrách[1], byl zastáván názor, podle kterého je požadavek na přihlašovací SMS zprávu v ceně převyšující cenu podle běžného tarifu u operátora považován za požadavek vkladu, který v kombinaci s výherním mechanismem založeném na prvku náhody dělá ze soutěže loterii (hazard). A tu přeci není možné provozovat bez speciálního povolení. Nejvyšší správní soud přišel však nedávno s vlastním výkladem.

Zákon o hazardních hrách

Také nový zákon o hazardních hrách, je od svého přijetí konstruován tak, že hazardní hru, k jejímuž provozování je potřeba získat od ministerstva financí tzv. základní povolení[2],definují dva kumulativní prvky:

1. vklad, respektive vložení sázky bez záruky návratnosti, a
2. rozhodující prvek náhody či neznámé okolnosti.[3]

Za vklad, respektive sázku přitom zákon výslovně považuje také plnění v podobě částky převyšující cenu za volání nebo odeslání textové nebo multimediální zprávy vyplývající ze smlouvy mezi účastníkem hazardní hry a poskytovatelem služeb elektronických komunikací.[4] (důraz přidán)

NSS: v čem podnikáte?

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 10. 12. 2020, č.j. 1 As 255/2020–72, s odkazy na dřívější úpravu loterií (a důvodovou zprávu k ní), přidal nyní ještě další povinný prvek: záměr daného subjektu provozovat loterii (dnes hazardní hru) za účelem zisku.

„Provozování soutěží za účelem dosažení zisku je totiž předpokladem pro to, aby dotčené soutěže vůbec spadaly do věcné působnosti zákona o loteriích. Soud doplňuje, že okolnost, zda reálně zisku v konečném důsledku bylo či nebylo dosaženo (tj. případný majetkový prospěch), není pro věc směrodatný. Rozhodující je právě skutečný (nikoliv předstíraný) a objektivně zjistitelný úmysl pořadatele soutěží provozovat je za účelem vytváření zisku, bez ohledu na to, zda tohoto zisku nakonec dosáhl, nebo zůstal ve ztrátě.“[5]

Rozhodující tedy je, jaký zájem je soutěží sledován jako hlavní:

• pokud jde o to vydělávat peníze na neštěstí neúspěšných hráčů (tj. podnikat v oblasti hazardu), půjde o loterii, resp. hazardní hru;
• pokud jde o určité zpestření vztahu se spotřebiteli (tj. ozvláštnit marketingovou komunikaci a podpořit vlastní podnikání), půjde o spotřebitelskou soutěž (byť spojenou s dražší přihlašovací SMS apod.).

Nejvyšší správní soud se tak svým výkladem pravděpodobně ještě více přiblížil definici hazardní hry podle zákona, neboť provozováním hazardní hry se rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku.[6] (důraz přidán)

NSS: obzvláště u médií v pořádku

Zejména ve vztahu k médiím uzavřel Nejvyšší správní soud, že pořádání podobných soutěží představuje především zdroj zábavy a rozptýlení pro pravidelné konzumenty jejich obsahu.

„Společenská škodlivost těchto soutěží, a to i s ohledem na výši částek, které do nich účastníci vkládají…, lze jen stěží srovnávat s klasickými hazardními hrami typu výherních automatů, či kupříkladu karetních hazardních her. Obdobné soutěže se nadto v různých obměnách dlouhodobě objevují jak v tisku, tak v rozhlasových či televizních vysíláních a představují poměrně běžný způsob zábavy.“[7] (důraz přidán)

Jednoduchý závěr

Jestli tedy doposavad platilo zjednodušené pravidlo:

„klidně (výherce) losuj, ale pořádej soutěž zadarmo, nebo si obstarej řádné povolení k hazardní hře“,

nově platí:

„klidně losuj i u soutěže s dražší vstupní SMS, pokud to neděláš, abys na tom zbohatnul.“

[1] zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách

[2] srov. zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách

[3] viz např. Kazma a jeho OMS spotřebitelská soutěž

[4] § 4 odst. 1 písm. d) bod 2. zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách

[5] Rozsudek NSS ze dne ze dne 10. 12. 2020, č.j. 1 As 255/2020–72

[6] § 5 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách

[7] Rozsudek NSS ze dne ze dne 10. 12. 2020, č.j. 1 As 255/2020–72