V poslední době napsalo se toho mnoho o „vyhazovu pro neschopnost“, respektive o dehonestujícím výroku z úst prezidenta republiky v pořadu s názvem Týden s prezidentem a o povinnosti Ministerstva financí České republiky omluvit se za tento prezidentův politický projev a úřední postup. Ale co je vlastně v rozhodnutí Nejvyššího soudu? A kde jej najít, když se o něm v Archivu aktualit nikdo nezmiňuje?

Omluva ministerstva financí

Začněme výsledkem. Ministerstvo financí se už omluvilo. Vypadá to asi takto:

Záležitost řešena odborem Vnějších vztahů a komunikace na papíru téměř bez hlavičky. Formální vyhovění rozhodnutím soudu, které se v online komunikaci ztratí mezi ostatním obsahem. Alespoň že to hodnocení „dehonestující výrok“ muselo být v dokumentu zmíněno.

Nejvyšší soud

Ministerstvo financí se bránilo dlouho. O jeho dovolání nakonec rozhodnul Nejvyšší soud České republiky, a to prostřednictvím odmítavého usnesení ze dne 31. 8. 2020, č.j. 30 Cdo 1877/2020-183, které je veřejně dostupné mimo jiné pod tímto oficiálním odkazem.

Nejvyšší soud shodně s Městským soudem v Praze[1] dospěl k těmto závěrům:

• i aktivity dotvářející výkon funkce prezidenta republiky jako hlavy státu (reprezentace, protokol, ceremonie apod.) jsou výkonem pravomoci státního orgánu;
• vyloučení osobní odpovědnosti prezidenta republiky neznamená absolutní neodpovědnost státu za takto způsobenou újmu (majetkovou či nemajetkovou);
• stát musí nést odpovědnost za jednání svých orgánů, neboť to je součást materiálního pojetí právního státu;
• role ministerstva financí byla Nejvyšším soudem dovozena již dříve[2];
• projev prezidenta[3] byl kategoricky dehonestujícím výrokem, který by neobstál ani při obraně argumentem typu „hodnotící soud“, neboť se nezakládá na pravdivé informaci, nemá přiměřenou formu prezentace a nelze mít za to, že nebyl veden s cílem dotknout se druhé osoby;
• prezidentův projev v televizním vysílání má vysokou váhu, kterou nelze na druhé straně vyrovnat dodatečnými komentáři a vyjádřeními na sociálních sítích či jinde na internetu.

Omluvili jsme se všichni

Původce výroku se omluvit nemusel. Už navždy může tvrdit, že jemu omluvu nikdo nenařídil a že se nemá za co omlouvat. Ministerstvo financí splnilo formálně povinnost, která mu byla přisouzena. A tak to i komunikovalo.

Hořká stopa, která omluvu nečiní omluvou upřímnou. Není to příznivé svědectví o státu a jeho orgánech.

Snad to trochu mírní fakt, že se omluvila Česká republika (– Ministerstvo financí). Omluvili jsme se všichni. A mezi námi jsou snad i tací, kteří věří, že omluva na místě byla.

[1] rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č.j. 11 Co 369/2019-119

[2] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2018, sp.zn. 30 Cdo 5848/2016

[3] cit.: „Zdeněk Šarapatka je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v Lidovém domě nebo Úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost.“