Novináři, zejména pak ti investigativní, jsou pro Evropský soud pro lidská práva (ESLP) významnou částí společnosti, hlídacími psy demokracie, jejichž úlohou je šíření informací o záležitostech veřejného zájmu. Přímo a otevřeně. A jako takových se jich ESLP často zastává, s odkazem na tzv. porušení Článku 10. Jsou však i případy, kdy ESLP takovéto porušení neshledá a nepřímo tak novinářům vymezí limity, nebo v tomto případě (Amaghlobeli a ostatní proti Gruzii) spíše hranice.
Sponzorování v obecné rovině: jakýkoli příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. To by ale nebyla úprava televizního vysílání, které zákonodárce vždy ochotně reguluje víc a víc, aby si nenastavila vlastní speciální pravidla a nezkusila je alespoň nějak přenést také do regulace konkurenční služby: videa on demand (VoD; nebo taky hezky česky audiovizuální mediální služby na vyžádání). Nakolik je to však s léty novelizací srozumitelná úprava, o tom lze v některých ohledech minimálně diskutovat.
Po dlouhou dobu bylo diskutováno, zda platí rovnítko mezi internetovým zpravodajstvím a periodickým tiskem, nebo zda je potřeba mezi těmito mediatypy a obsahy rozlišovat. Zejména, zda se na internet aplikují instituty tzv. odpovědi či dodatečného sdělení. A nakolik je to vše de lege lata a nakolik de lege ferenda. Podle mnohých to nyní definitivně rozřešil Ústavní soud ve svém čerstvém nálezu IV. ÚS 2257/18. Je tomu ale skutečně tak?
Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby na webu Mediální právo.cz. Užíváním webu souhlasíte s jeho Podmínkami.
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.
