Funkční nezávislost RRTV

JUDr.dla
18. 8. 2020
regulator_collective

Potřebu vnitrostátní regulace prostřednictvím tzv. nezávislých orgánů[1] připomněla směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808,[2] která mění a doplňuje směrnici 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách. Jde přitom především o nezávislost na politickém a hospodářském vlivu, která se posuzuje z hlediska nezávislosti funkční, personální a finanční.

Funkční nezávislost

Funkční nezávislostí rozumíme v nejobecnější rovině

  • absenci podřízenosti jinému subjektu a
  • odbornost a kvalifikovanost umožňující řádný výkon svěřené působnosti.

To vše ve vztahu ke sféře

  • státních orgánů, přes které by mohly být prosazovány aktuální politické zájmy (nezávislost politická), ale i
  • regulovaných subjektů, které by mohly regulaci ovlivňovat svými podnikatelskými a jinými cíli (nezávislost hospodářská bránící tzv. regulatory capture).

Jde tedy o nastavení takového systému, aby regulátor obstál proti ovlivňování přímému (příkazy apod.) i nepřímému (neodůvodněný souhlas s analýzami jiného subjektu, nedostatečná razantnost apod.), současně však za podmínky, že samotnému trhu a jeho vývoji neublíží.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

V případě RRTV, které byla coby kolegiálnímu orgánu svěřena regulace lineárních služeb (rozhlasu a televize) i audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (VOD), tento systém vytvářejí a udržují podmínky zejména podle zákona o rozhlasovém a televizním vysílání:[3]

  1. do funkce člena může být navržen (a následně jmenován) pouze 25letý, bezúhonný občan České republiky (který zde i trvale bydlí)[4]

 Zákon tak nestanovuje žádnou podmínku na profesionalitu či odbornost, ani na předchozí praxi. Na rozdíl od Dodatku k Doporučení REC (2000) 23, podle kterého by měli být v regulačních orgánech zastoupeni experti pro oblasti, které spadají do jejich působnosti.[5]

  1. do funkce člena nemůže být navržen (a následně jmenován) ten, kdo už funkci radního dvakrát po sobě vykonával (byť jen na část 6letého období)[6]

Pojistka pro postupné obměňování RRTV a její vývoj coby kolektivního orgánu může však pokulhávat ve vztahu k argumentu zkušenosti (více let funkce přináší znalosti) a také ve vztahu k čistě formálnímu vnímání a tzv. Putinově fintě (současnému znění zákona by totiž vyhovoval i model funkce – pauza – funkce – pauza – funkce…).  

  1. funkce radního je neslučitelná s jinými vyjmenovanými veřejnými funkcemi[7]

Prezident republiky, člen vlády, soudce, člen NKÚ, člen bankovní rady ČNB nebo člen Rady ČTK, ČT či ČRo tak nemůže být do RRTV ani navržen. Odlišné je to u poslanců, senátorů a státního zástupce, kteří se stát radním mohou, bude to však znamenat zánik jejich mandátu či funkce.[8]

Poněkud jiná je situace, kdy člen Rady získá některou z uvedených neslučitelných funkcí. Tuto situaci zákon o vysílání nijak výslovně neřeší a se získáním neslučitelné funkce nespojuje automatický zánik funkce člena Rady. Potom by bylo na místě užít ustanovení § 7 odst. 7 písm. b) zákona o vysílání hovořící o tom, že Poslanecká sněmovna může navrhnout předsedovi vlády odvolání člena Rady z funkce z důvodu, že nesplňuje podmínky pro výkon funkce uvedené v zákoně o vysílání.[9]

  1. členové RRTV mají vykonávat své funkce osobně a nesmějí při tom přijímat žádné pokyny a instrukce[10]

Určité pojetí tzv. volného mandátu; dle např. Doporučení REC (2000) 23 (včetně dodatku). Sporným bodem zdá se však v této souvislosti odpovědnost členů RRTV poslanecké sněmovně.[11]

  1. členové RRTV nesmějí zastávat žádnou funkci v politické straně či hnutí ani vystupovat v jejich prospěch[12]

Do jisté míry morální apel na každého radního, který v sobě skrývá požadavek čistě formální (nebýt na seznamu členů a funkcionářů politického subjektu) i reálný (nikomu skutečně nestranit).

  1. členové RRTV ani osoby jim blízké nesmějí, byť zadarmo, spolupracovat se subjekty podnikajícími v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, audiovize či reklamy

Nesmí docházet ke spolupráci formou funkce v jakýchkoli orgánech či jiného podílu na podnikání těchto subjektů.

  1. členové RRTV ani osoby jim blízké nesmějí, byť zprostředkovaně, poskytovat za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc provozovatelům vysílání, provozovatelům převzatého vysílání a poskytovatelům audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání

U provozovatele vysílání, provozovatele převzatého vysílání a poskytovatele audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nesmějí být členové RRTV ani v pracovněprávním či jiném obdobném vztahu.

Pokud [členové RRTV] vykonávají vedle své funkce [jinak nezakázanou] výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrozí řádný výkon funkce člena Rady. Členové Rady nesmějí vykonávat ani vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost způsobem, jímž by mohli narušit nebo ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost Rady.[13]

A co když ne?

Pokud by člen RRTV výše uvedené zákonné podmínky nesplňoval a bránil tak vlastně nezávislosti tohoto regulačního orgánu, mohla by Poslanecká sněmovna rozhodnout o návrhu na jeho odvolání,[14] který by byl jako závazný směřován předsedovi vlády. I tak by však muselo být následné odvolání řádně odůvodněno.[15]

Pozn.: Výkon funkce člena RRTV lze stejně tak i pozastavit, pokud by ten byl v souvislosti s trestním stíháním vzat do vazby.[16] RRTV pak lze v zákonem předpokládaných případech odvolat i jako celek.[17]

Přezkum jenom soudem

Nad RRTV nestojí žádný jiný orgán, žádný jiný správní úřad. Ve věci řádných ani mimořádných opravných prostředků. Ani sám její předseda. Její rozhodovací činnost kontroluje pouze nezávislá justice.[18]

Úřednický aparát také

RRTV má k ruce úřednický kolektiv, Úřad RRTV,

  • který zajišťuje úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti RRTV[19] a
  • na který je také kladen požadavek nezávislosti, zejména pak té funkční (požadavek nestrannosti, objektivity a odbornosti).

[1] srov. čl. 30 směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách, ve znění změn směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808

[2] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018L1808&from=CS

[3] zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[4] srov. § 7 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[5] bod 8 Dodatku k Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy REC (2000) 23, o nezávislosti a funkcích regulačních orgánů pro oblast vysílání

[6] srov. § 7 odst. 4 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[7] srov. § 7 odst. 9 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[8] srov. čl. 22 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky; § 21 odst. 1 písm. e) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství

[9] BARTOŇ, M. Postavení a charakteristika Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Správní právo, 2004, č. 1 – 2, s. 25 

[10] srov. § 7 odst. 10 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[11] Ta je sice coby zastupitelský orgán naplněním bodu č. 25 Dodatku k Doporučení REC (2000) 23, podle kterého mají být regulační orgány odpovědné veřejnosti, nicméně její možnost radní odvolávat znamená omezení zcela nekontrolovatelného a svobodného rozhodování Rady (srov. BARTOŇ, M. Postavení a charakteristika Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Správní právo, 2004, č. 1 – 2, s. 29; POUPEROVÁ, O. Regulace médií. Praha : Leges, 2010, s. 252). 

[12] srov. § 7 odst. 11 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[13] § 7 odst. 13 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[14] srov. § 7 odst. 7 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[15] srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2006, č.j. 1 As 41/2005-76

[16] srov. § 7 odst. 8 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[17] srov. § 6 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[18] srov. § 66 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[19] srov. § 11 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

crossmenu

Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby na webu Mediální právo.cz. Užíváním webu souhlasíte s jeho Podmínkami.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít