Vnímání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání coby ústředního správního úřadu je takovou fantastickou cestou tam a zase zpátky. Od formálního pojetí přes všechny možné soudy až k pojetí materiálnímu, aby to bylo následně potvrzeno zákonodárcem. A tím učiněno všemu formálně za dost.

Na začátku bylo…

Na začátku nebylo nic. RRTV byla zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání definována toliko jako správní úřad, který vykonává státní správu v konkrétní oblasti.

Odborná veřejnost hovořila maximálně o tzv. jiném orgánu státní správy s celorepublikovou působností[1] a soudy zastávaly formální pojetí, podle něhož ústředními správními úřady ve smyslu ustanovení § 97 odst. 1 písm. c) s. ř. s. jsou jen ty ústřední orgány státní správy České republiky, které jsou buď zákonem ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, nebo zvláštním zákonem jako ústřední správní úřad nebo ústřední orgán státní správy výslovně označeny.[2] (důraz přidán)

Tato rozhodnutí se přitom opírala o argumentaci, podle níž celorepubliková územní působnost správního úřadu z něj ještě nečiní orgán ústřední. …ani to, že orgán, vykonávající svou působnost na celém území státu není podřízen ústřednímu orgánu státní správy, z něj takový orgán nečiní.[3]

Materiální Ústavní soud

Ústavní soud se přiklonil k materiálnímu pojetí a dosavadní praxi prolomil s tím, že podstatná je povaha daného orgánu a nikoli jeho (ne)zanesení do určitého seznamu v zákoně. Rozhodující je tedy, že:

• je výkon státní správy podstatnou (nikoliv ve smyslu většinovou) částí náplně daného orgánu a zároveň
• jde o orgán vykonávající celostátní působnost, který zároveň není podřízen jinému ústřednímu orgánu státní správy.[4]

(důraz přidán)

Podle Ústavního soudu zrovna v případě RRTV byly obě tyto podmínky naplněny a tohoto regulátora je tak nezbytné vnímat jako ústřední orgán státní správy.

Tak praví zákon

To, co Ústavní soud zavedl, de facto deklaroval zákonodárce o rok později novelou,[5] díky níž je RRTV už i formálně ústřední správní úřad v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a v oblasti audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.[6]

Vláda není šéf

Zajímavá je ale také výjimka z obecně platícího modelu, podle kterého

• je vláda vrcholným orgánem výkonné moci[7] a
• ústřední orgány státní správy se ve své činnosti řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády, která jejich činnost řídí, kontroluje a sjednocuje.[8]

V případě RRTV toto neplatí. RRTV je státním úřadem stojícím mimo organizační soustavu státní správy řízené vládou. Byť je tedy ústředním správním orgánem, je z vlivu vlády vymaněna, neboť v jejím případě platí, že je zároveň tzv. absolutně nezávislým regulačním orgánem.

[1] srov. ROZEHNAL, A. Mediální právo. 2. vydání. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007, s. 91.

[2] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. července 2004, č.j. Komp 1/2004–70; srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. dubna 1993, sp. zn. 6 A 98/93–10: „ústředním správním úřadem" (nebo "ústředním orgánem státní správy") jsou pouze takové ústřední orgány státní správy České republiky, které jsou zákonem za takové prohlášeny.

[3] usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. dubna 1993, č.j. 6 A 98/93–10

[4] srov. usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 30. listopadu 2010, sp.zn. Pl. ÚS 52/04-1

[5] zákon č. 302/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

[6] § 4 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[7] čl. 67 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

[8] srov. § 21 a § 28 zákona č. 2/1996 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky