Pornografie v televizním vysílání

Sex

Samozřejmě, pokud jste znalci a máte nakoukáno, můžete k definici obscénnosti a pornografie přistupovat jako soudce Potter Stewart ve svém stanovisku k rozhodnutí Nejvyššího soudu USA Jacobellis v. Ohio (1964), volně cit.: „Definovat to neumím, ale poznám to, když to vidím.“[1] V opačném případě můžete vycházet z jiných pokusů o objasnění a vysvětlení tohoto fenoménu. Ve vztahu k televiznímu vysílání však mnoho nečekejte.

Vysílání pornografie je v České republice zakázáno.[2] Její jednotná definice však existuje pouze do té míry, že

  • jedná se o pojem z řeckého porné (prostitutka) a grafein (psát) a
  • zkráceně se jí říká porno, ztvárnění čehokoli vulgárního.

Ale to je pro regulaci vysílání málo, neboť ta ve vztahu k vulgárnímu obsahu rozlišuje hned několik kategorií a pornografie je jen jednou z nich, úzkou skupinou.

Judikatura Nejvyššího správního soudu

S tímto ostatně souhlasil i NSS ve svém rozsudku ze dne 29. 3. 2012, č.j. 5 As 15/2011-116, když uvedl, že pojem pornografie by pro účely výkladu vysílacího zákona, cit.: „neměl být natolik širokou kategorií, že by již zahrnoval pořady, které jsou způsobilé pouze ohrozit, nikoliv však vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých a které je možné vysílat v určité době nebo za určitých podmínek vymezených v § 32 odst. 1 písm. g) zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.“

Soud dal tedy za úkol RRTV, coby odbornému ústřednímu správnímu úřadu, aby v individuálních případech vyhodnotila vysílaný obsah a odůvodnila případně jeho nevhodnost, respektive zda se jedná o vysílání, které může „jen“ ohrozit vývoj dětského a mladistvého diváka (zakázaný pouze ve vysílacím čase 06:00 až 22:00 hodin), nebo zda již jde o absolutně zakázaný obsah (pornografii).

„Správní orgán má při tomto vymezení k dispozici prostor pro vlastní úvahu.“[3] RRTV by však měla pamatovat na to, že porno pro tyto účely nelze absolutně srovnávat s pornografií, jak ji vnímá a postihuje trestní právo. Nepůjde tedy pouze o cit.: „pořady obsahující dětskou pornografii nebo pornografii zobrazující násilí, projevy neúcty k člověku nebo pohlavní styk se zvířetem, jejichž vysílání by bylo u konkrétních fyzických osob trestným činem.“[4] To už by ve vztahu k vysílacímu, respektive mediálnímu právu bylo chápání naopak velice úzké.

Rozhodování RRTV

RRTV na svém 6. zasedání roku 2015 rozhodla o uložení pokuty ve výši 500.000,- Kč za porušení zákazu pornografie v televizním vysílání, kterého se měl provozovatel dopustit odvysíláním teleshoppingu cit.: „na erotickou zpoplatněnou telefonickou linku, který obsahoval sexuální praktiky, zobrazené zcela otevřeně a samoúčelně, bez vřazení do širšího kontextu, pouze jako stimul sexuálního pudu,“[5] a to navíc vysílané těsně před šestou hodinou ranní, což danou věc umocňuje.

RRTV doplnila, že cit.: „teleshopping obsahuje scény, které hrubě porušují uznávané morální normy společnosti a vyvolávají v divácích pocit studu - takovou scénou je zejména sex ve trojici, která se v předmětném bloku objeví dvakrát – ve druhé sekvenci a poté v páté sekvenci. Rada je toho názoru, že soulož ve trojici lze stěží akceptovat jako běžnou sexuální praktiku, která se pohybuje v mantinelech obecně vnímané sexuální slušnosti. Takováto sexuální praktika může sice u některé osoby vyvolávat sexuální vzrušení, vedle toho však může jinou osobu sexuálně znechucovat či odpuzovat.“ (důraz přidán)

Toto rozhodnutí bylo však zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2015, č.j. 8 A 101/2015-56, který byl následně potvrzen NSS, respektive zamítnutím kasační stížnosti.[1] Soudy přitom věc uzavřely s tím, že se RRTV dostatečně nevypořádala s úvahou a argumentací, zda a proč je daný obsah pornografií, respektive obsahem způsobilým vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.

Závěrem lze tedy říci, že se soudy (s určitou nadsázkou) zastaly sexu ve třech a že stále nikdo vlastně netuší, co to ta pornografie v televizním vysílání je. A proto lze jen doufat, že se takovéto pořady skutečně nevyskytují. A kdyby, snad by to někdo kompetentní zahlédl. A poznal.


[1] US Supreme Court: Jacobellis v. Ohio, 378 U.S. 184. In: JUSTIA US Supreme Court [online]. [cit. 3. 7. 2020]. Dostupné z: https://supreme.justia.com/cases/federal/us/378/184/#F2/2.

[2] srov. § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[3] Rozsudek NSS ze dne 29. 3. 2012, č.j. 5 As 15/2011-116, [2658/2012 Sb. NSS], právní věta. (důraz přidán)

[4] Rozsudek NSS ze dne 29. 3. 2012, čj. 5 As 15/2011-116, [2658/2012 Sb. NSS], právní věta.

[5] Rozhodnutí RRTV o uložení pokuty ze dne 24. 3. 2015 (podepsáno dne 15. 4. 2015), č.j. RRTV/1474/2015-RUD. Dostupné z: https://www.rrtv.cz/files/Pokuty/201505224817.pdf.

[6] Rozsudek NSS ze dne 10. 12. 2015, č.j. 7 As 250/2015-29. Dostupné z https://www.rrtv.cz/cz/files/judikaty/72f239af-b251-478d-a86f-729f2877dbd9.pdf.

crossmenu

Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby na webu Mediální právo.cz. Užíváním webu souhlasíte s jeho Podmínkami.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít