Ohrožení dětí a mladistvých zvukem

Každý „provozovatel vysílání je povinen nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.“ Televizní i rozhlasový. Je tedy třeba dbát o to, aby k tomuto potenciálnímu ohrožení nedošlo obrazem, ani ve složce zvukové. Dbát o to, aby zvuková stopa nezanechala až příliš hlubokou stopu na duši nezletilce.
8. 7. 2020
JUDr.dla
více ➜

Hrubé samoúčelné násilí v TV (a v ubytovacích zařízeních)

Někomu se líbit nemusí, ale zatím je prostě obecně platným faktem, že některý obsah do lineárního televizního vysílání patří jen s omezením (např. 22:00 až 06:00 hodin) a některý tam nepatří vůbec. Může být distribuován na nosičích DVD, v kinech, pro fajnšmekry třeba i na VHS, ale na televizní obrazovce nikoli. Moderní řečí dostal tento obsah v televizi ban. Zákaz z důvodu ochrany dětí a mladistvých. Zákaz, zejména pro porno a hrubé samoúčelné násilí.
7. 7. 2020
JUDr.dla
více ➜

Pornografie v televizním vysílání

Samozřejmě, pokud jste znalci a máte nakoukáno, můžete k definici obscénnosti a pornografie přistupovat jako soudce Potter Stewart ve svém stanovisku k rozhodnutí Nejvyššího soudu USA Jacobellis v. Ohio (1964), volně cit.: „Definovat to neumím, ale poznám to, když to vidím.“ V opačném případě můžete vycházet z jiných pokusů o objasnění a vysvětlení tohoto fenoménu. Ve vztahu k televiznímu vysílání však mnoho nečekejte.
3. 7. 2020
JUDr.dla
více ➜

Dětský a mladistvý divák (nebo posluchač)

Všichni se prý shodneme na jednom: „Elektronická média mají vliv na děti a mladistvé a formují je snad tím nejvýznamnějším způsobem! A to je potíž zejména ve vztahu k negativnímu vlivu rozhlasu a televize.“ To asi ano. Ale kdo je, u všech svatých vychovatelů, tím dítětem? A kdo už je mladistvý? A kde to vše končí?
2. 7. 2020
JUDr.dla
více ➜

Ochrana dětí a mladistvých v (rozhlasovém) a televizním vysílání

Ochrana dětí a mladistvých je věcí související s morálkou. A neexistuje jednotný model, který by pro ni zaváděl mezinárodní standardy či univerzální výklad. Jak uvedl ESLP ve věci Handyside (1976), je zejména na vnitrostátní úpravě, aby v této věci zajistila dostatečné garance, a to s ohledem na lokální vnímání, které se v konkrétním místě a čase mění a vyvíjí.
1. 7. 2020
JUDr.dla
více ➜
crossmenu

Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby na webu Mediální právo.cz. Užíváním webu souhlasíte s jeho Podmínkami.

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít