Na konci roku 2020 podepsal prezident republiky novelu zákona o zbraních.[1] Z České republiky se tak stala země, ve které je podle zákona (a za podmínek jím stanovených) garantováno právo na střelnou zbraň.[2] A co na propagaci?

Jak je to s reklamou v této oblasti? Změnila aktuální novela něco i v tomto ohledu? Co konkrétní příklady?

Regulace reklamy na střelné zbraně

Ještě do roku 2002 platilo, že reklama je v této oblasti (cit.:) zakázána úplně. Výjimku představovaly zbraně a střelivo určené pro lovecké nebo sportovní účely a zbraně historické.[3]

Až pak byl tento přístup zmírněn s tím, že lze šířit reklamu na střelné zbraně a střelivo, nicméně nikoli ve vztahu k široké veřejnosti, respektive s nekontrolovaným zásahem u celé společnosti:

„Reklama na střelné zbraně a střelivo může být šířena jen

a) odborníkům a podnikatelům v oblasti výroby a prodeje střelných zbraní a střeliva,
b) v prostorách, v nichž se střelné zbraně nebo střelivo vyrábí, nabízí, prodává, užívá a vystavuje nebo v nichž dochází k uzavírání smluv na dodávky střelných zbraní a střeliva, nebo
c) v odborných publikacích a periodickém tisku zaměřených obecně na problematiku střelných zbraní a střeliva a v dalších tištěných materiálech určených pro prodejce a držitele střelných zbraní a střeliva.“[4]

pozn.: Za odbornou publikaci lze v tomto případě považovat také například elektronický obsah na internetu,[5] nicméně i tak lze provozovatelům webu doporučit, aby současně pamatovali na smysl zákonné úpravy (omezení přístupu k reklamě tohoto druhu pouze odborné veřejnosti a opravdovým zájemcům o danou oblast), zejména nezanedbali obecné povinnosti spjaté např. s ochranou dětí a mladistvých (ne/omezený přístup k publikovanému obsahu apod.).

V tomto (poměrně striktně) omezujícím přístupu se nic nemění ani s nedávnou novelou zákona o zbraních. Existují však konkrétní příklady změn kategorizace určitých produktů, u nichž se dopad na regulaci reklamy projeví.

Tlumiče a noktovizory

Až do současnosti platilo, že tlumiče hluku výstřelu a zaměřovače zbraní konstruované na principu noktovizorů, jsou doplňky zbraní, respektive zbraněmi kategorie A.

Jednalo se dokonce o zakázané (nedovolené) doplňky zbraní. Reklama na ně nebyla tedy jen přísně omezena, ale byla de facto zcela zakázána jako reklama zboží, jehož prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy.[6]

To se v důsledku zmiňované novely mění.

Tlumiče (respektive zařízení určená pro použití s palnou zbraní a konstruovaná pro celkové snížení hluku výstřelu při ostré střelbě, a to včetně snížení hluku výstřelu ve směru střelby)[7] se nově stávají zbraní kategorie C určenou k nasazení či jiné instalaci pouze na střelnici či v jiných speciálních místech (např. honitba).[8]

Reklama na tlumiče bude proto nově povolena, a to za stejných podmínek (stejného omezení), jako je tomu u jiných zbraní (viz výše).

Noktovizory novela ze zákona o zbraních odstranila zcela. Tyto zaměřovače tak nebudou nadále vnímány jako zbraň a reklama na ně bude zcela povolena, aniž by se na ně vztahovalo omezení podle ustanovení § 6 zákona o regulaci reklamy.

V případě některých reklamních systémů a jejich interních pravidel lze tedy očekávat úpravy; jako např.:

zdroj: Seznam.cz Reklama [online; cit. 14. 1. 2021]

Zbraně nikoli, střelnice a zážitek ano

Pro úplnost nelze nezmínit dávný rozsudek Městského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno rozhodnutí RRTV o uložené pokutě za odvysílání sponzorského vzkazu upozorňujícího na služby střelnice.

Podle RRTV byl problematickým ve spotu obsažený odkaz na internetové stránky společnosti, pod kterým bylo možno dohledat i další služby, včetně dovozu či prodeje zbraní i střeliva. RRTV se proto domnívala že došlo k porušení výše zmíněných zákonných pravidel pro reklamu na střelné zbraně.

Městský soud však uvedl, že (cit.:) ani ve zvukové části soud neshledal nabídku zbraní, není tam ani nic o konkrétní zbrani. Jelikož v předmětném reklamním spotu není prezentována žádná zbraň, tudíž nelze předmětnou reklamu označit jako reklamu na prodej zbraní… předmětem posuzování nejsou internetové stránky zadavatele reklamního spotu, nýbrž sám předmětný reklamní spot a ani z jeho obrazové ani zvukové podoby nevyplývají žádné údaje svědčící pro závěr, že se jedná o reklamní spot na prodej zbraní.[9] (důraz přidán)

Pokud tedy z celkového vyznění reklamy neplyne, a to ani náznakem, že by jakkoli prezentovala či propagoval střelné zbraně a střelivo a podporovala jejich popularitu či užívání nad rámec obvyklých míst a služeb, lze mít za to, že je v souladu se zákonem o regulaci reklamy.

[1] zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních)

[2] srov. § 1 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb. po novele

[3] RIGEL, F., MORAVEC, O., ONDREJOVÁ, D. Reklamní právo. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2018, s. 78.

[4] § 6 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy

[5] srov. CHALOUPKOVÁ, Helena, HOLÝ, Petr, URBÁNEK, Jiří. § 6 [Střelné zbraně a střelivo]. In: CHALOUPKOVÁ, Helena, HOLÝ, Petr, URBÁNEK, Jiří. Mediální právo. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2018, s. 299.

[6] srov. § 2 odst. 1 písm. a) zákona š. 40/1995 Sb.

[7] § 6 písm. e) zákona č. 119/2002 Sb. po novele

[8] srov. § 28 odst. 2 písm. a), § 28 odst. 2 písm. a) a § 29 odst. 3 písm. e) zákona č. 119/2002 Sb. po novele

[9] rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 10. 2011, č.j. 8 Ca 258/2008-37