Potřebu vnitrostátní regulace prostřednictvím tzv. nezávislých orgánů[1] připomněla směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. 11. 2018[2], která mění a doplňuje směrnici 2010/13/EU. Jde přitom především o nezávislost na politickém a hospodářském vlivu, která se posuzuje z hlediska nezávislosti funkční, personální a finanční.

Personální nezávislost

Personální nezávislostí rozumíme v nejobecnější rovině ničím a nikým neovlivněnou proceduru obsazování funkcí daného úřadu. (ne)Vliv na začátek, průběh a konec výkonu takové funkce konkrétní osobou.

To vše ve vztahu ke sféře

• zejména státních orgánů, přes které by mohly být prosazovány aktuální politické, hlavně pak vládní zájmy (nezávislost politická), ale i
• regulovaných subjektů, které by mohly regulaci ovlivňovat svými podnikatelskými a jinými cíli (nezávislost hospodářská bránící tzv. regulatory capture).

Jmenování členem RRTV

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) je kolegiálním orgánem[3] skládajícím se z 13 členů, kteří vykonávají veřejnou funkci. Funkční období, respektive členství v RRTV vzniká dnem uvedeným ve jmenovacím dekretu[4] a trvá 6 let.

Členy RRTV jmenuje a odvolává premiér. Jeho role je však spíše symbolická a související s tím, že byť je RRTV správním úřadem stojícím mimo organizační soustavu státní správy řízené vládou, je stále ústředním správním úřadem a součástí moci výkonné. Jmenovací dekret od předsedy vlády (moci výkonné) je tak spíše deklaratorního charakteru k samotné volbě člena (mocí zákonodárnou).

Předseda vlády jmenuje totiž členy RRTV na návrh poslanecké sněmovny, která plní roli volitelů, zástupců veřejnosti.[5]

Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání[6] obsahuje tedy prvky, které se snaží bránit vlivu vládních kruhů a, cit.: „v celku vyhovuje požadavku nezávislosti na vládě, na druhou stranu ovšem nezajišťuje apolitičnost, neboť složení RRTV často odráží rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně.“[7]

Poslanecká sněmovna by při této své volbě měla bezesporu hodnotit také nároky na kandidáta kladeného z hlediska funkční nezávislosti, respektive vhodnost kandidáta.

Věc jmenování členů RRTV je přitom koncipována tak, že návrh poslanecké sněmovny je pro předsedu vlády závazný. Premiér má jednat neprodleně po obdržení návrhu.[8]   

Nejmenování členem RRTV

Zákon vůbec neřeší situaci, kdy si předseda vlády postaví hlavu a

• povinnost nesplní a na návrh nereaguje nebo
• vydá rozhodnutí, kterým jmenování radních odmítne.

Teoreticky tak můžeme hovořit o tom, že by

• to Poslanecká sněmovna mohla brát jako zásah do svých oprávnění a do kýžené nezávislosti RRTV a mít to za impuls pro vyslovení nedůvěry vládě[9];
• se nabízela úvaha správní žaloby proti rozhodnutí o nejmenování[10] (případně tedy i jiné obranné mechanismy podle správního práva).

RRTV zároveň nemusí být ihned obsazena kompletně. V souladu se správním řádem[11] je způsobilá usnášet se za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů (pokud je mezi nimi předseda či alespoň jeden místopředseda RRTV); vyjma případů předpokládaných zákonem, kdy je k rozhodnutí třeba 9 hlasů členů.[12]

První mezi rovnými

Předseda RRTV je volen a odvoláván členy RRTV; stejně jako 3 místopředsedové. Podrobnosti stanoví jednací řád RRTV.[13]

Předseda řídí činnost a jedná jménem RRTV a zahajuje, ukončuje a řídí její zasedání (pokud nepověří jiného předsedajícího). V rámci hlasování RRTV jsou však předseda i místopředsedové rovni zbývajícím členům.

Zánik funkce předsedy či místopředsedy RRTV není zánikem funkce člena. V některých případech může logicky zánik členství v RRTV vést i zániku funkce (místo)předsedy, jinak jsou to ale odlišné instituty, zejména pak co se odvolání týče.

Odvolání člena RRTV

Člen RRTV může být odvolán pouze

• předsedou vlády,
• na návrh Poslanecké sněmovny a pouze
• z důvodů zákonem předpokládaných (majících vliv na nestrannost a nezávislost daného člena či RRTV jako takové a na vnímání těchto hodnot veřejností)[14].

„Členu Rady, který byl v souvislosti s trestním stíháním vzat do vazby, pozastaví předseda vlády na dobu vazby výkon funkce člena Rady, navrhne-li to Poslanecká sněmovna.“ (§ 7 odst. 8 zákona o rozhlasovém a televizním vysílání; důraz přidán)

Vedle toho pamatuje zákon také na možnost odvolání RRTV jako celku, a to opět pouze

• předsedou vlády,
• na návrh Poslanecké sněmovny a pouze
• při opakovaném a závažném neplnění povinností RRTV vyjmenovaných zákonem[15].

Pozn.: Opět platí, že pokud Poslanecká sněmovna rozhodne o návrhu na odvolání jednoho či více (či všech) členů RRTV, jedná se o návrh pro předsedu vlády závazný. I tak však musí být následné odvolání řádně odůvodněno.[16]

[1] srov. čl. 30 směrnice 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách, ve znění změn směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808

[2] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018L1808&from=CS

[3] srov. § 131 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád: orgán, který rozhoduje ve sboru

[4] § 7 odst. 5 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[5] Kandidáty (uchazeče) na funkci člena RRTV nenominuje poslanecké sněmovně veřejnost, jak je tomu v případě např. Rady České televize či Českého rozhlasu; jedná se o kreační proceduru čistě v rukou politických zástupců.

[6] Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[7] POUPEROVÁ, O. Institucionální aspekty regulace médií. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2016. s. 52

[8] srov. § 7 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[9] srov. čl. 72 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky; Otázkou však je, zda by nejmenování třeba jen jediného člena RRTV a tento i časově náročný proces Poslanecké sněmovně stály za sestavování nové vlády (což by mohlo znamenat až konec samotné Poslanecké sněmovny v daném složení).

[10] Možná srovnatelně jako v případě nejmenování profesorů prezidentem republiky, kdy byla posuzována autonomie dané oblasti a nepřípustnost zásahů do její svobody a nezávislosti politicky obsazenými orgány moci výkonné (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2020, č.j. 3 A 23/2019-69).

[11] srov. § 134 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád; § 8 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[12] § 8 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[13] srov. čl. 2 Jednacího řádu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 5. 5. 2020, dostupný také online: https://www.rrtv.cz/cz/static/o-rade/vnitrni-predpisy/jednaci-rad.htm

[14] srov. § 7 odst. 7 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[15] srov. § 6 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání

[16] srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2006, č.j. 1 As 41/2005-76