Znáte to. Každé dítě má prý čas od času nějakého toho bubáka pod postelí. Fantaskní postavu, která vyvolává strach. Minimálně není příliš sympatická. A proto není divu, že i v rámci regulace vysílání došlo na případ s prvky moderní pohádky. Pohádky nikoli však čistě líbivé. Pohádky spíše z dílny bratří Grimmů. Nikoli však kvůli bubákovi samotnému. Nikoli kvůli jeho vyobrazení. Nýbrž kvůli tomu, co jedna nadpřirozená bytost dělala té druhé.
Už je tak nějak obecně známo, že „hvězdičkové pořady“, nevhodné filmy, seriály apod., se v televizi mohu vysílat až po desáté hodině večerní. Souvisí to s ochranou fyzického, psychického nebo mravního vývoje dětí a mladistvých. Nehovoří se však už příliš o tom, že se tato povinnost vztahuje také na upoutávky na tyto pořady. Právní teoretici tomu mohou říkat projev logického výkladu za užití argumentu síly a maiori ad minus (od většího k menšímu): když pořad tak i upoutávka. My tomu můžeme klidně říkat projev zdravé logiky.
Někteří z nás si jistě ještě vzpomenou na doby, kdy Jiří Kajínek nechodil na svobodě, ale maximálně tak mezi zdmi věznice, a kdy usiloval o obnovu svého procesu. A zatímco se marně snažil vrátit se před soud, postarala se o to RRTV. V zájmu ochrany dětského a mladistvého diváka.
V zájmu ochrany dětí a mladistvých by se na televizních obrazovkách vůbec nemělo objevovat hrubé samoúčelné násilí. Jedná se totiž prý o obsah, který by měl být šířen nikoli hromadně, lineárně a s možností dostupnosti v každém obývacím pokoji, ale pouze v rámci skutečné cílové skupiny, která si jej aktivně vyhledá. Třeba na nosičích DVD, v nabídce kin či jinde. A co třeba na internetu? Jak je to s tímto obsahem ve Video on Demand (VOD), které jsou dnes dost možná ještě dostupnější (nejen v obýváku, ale v jakémkoli pokoji; kdekoli, prostřednictvím mobilních zařízení v našich kapsách)?
Někomu se líbit nemusí, ale zatím je prostě obecně platným faktem, že některý obsah do lineárního televizního vysílání patří jen s omezením (např. 22:00 až 06:00 hodin) a některý tam nepatří vůbec. Může být distribuován na nosičích DVD, v kinech, pro fajnšmekry třeba i na VHS, ale na televizní obrazovce nikoli. Moderní řečí dostal tento obsah v televizi ban. Zákaz z důvodu ochrany dětí a mladistvých. Zákaz, zejména pro porno a hrubé samoúčelné násilí.
Ochrana dětí a mladistvých je věcí související s morálkou. A neexistuje jednotný model, který by pro ni zaváděl mezinárodní standardy či univerzální výklad. Jak uvedl ESLP ve věci Handyside (1976), je zejména na vnitrostátní úpravě, aby v této věci zajistila dostatečné garance, a to s ohledem na lokální vnímání, které se v konkrétním místě a čase mění a vyvíjí.
Soubory cookie nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat služby na webu Mediální právo.cz. Užíváním webu souhlasíte s jeho Podmínkami.
Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.
